Zdravím :) Tak se mi tak nějak poštěstilo, že se mi na začátku května naskytla příležitost podívat se do Dublinu. A to by bylo toho nevyužít! A tak jsem si jednoho dne posbírala svoje saky-paky a vyrazila s taťkou vstříc dobrodružsví. Dobrodružství to bylo už jen proto, že jsem dopředu věděla, že 

celý první den strávím sama v centru Dublinu. Na svoje poměry jsem to zvládla dobře. Ušetřím vás dlouhému óchání nad mou první návštěvou v Primarku a ukážu vám raději místa, která by se vám mohla při návštěvě "irské metropole" taky líbit.

První a nepřehlédnutelnou dominantou Dublinu je určitě The Spire. Popravdě ani nevím, k čemu je to dobré a pěkné to taky zrovna není. Spire se nachází na hlavní dublinské třídě O'Connell Street a pokud se ztratíte, poslouží jako orientační bod. Pokud se ale zatouláte někam daleko, ani tato více než stodvacetimetrová stavba vám nepomůže. Jak jsem se sama přesvědčila, proti šedému nebi není z mnoha míst vidět :)

Další dublinskou ikonou je Trinity College, kam se jednoduše dostanete, budete-li pokračovat od Spire-u přímo přes řeku. Tady se mi opravdu líbilo a místní schody se staly dobrým místem k odpočinku. Docela mě bavilo poslouchat místní studentky debatující o ničem a ještě víc mě bavilo, že jsem tomu i jakž takž rozuměla :) Prošla jsem si i celé místní zahrady, kde zrovna jakási partička kluků hrála kriket.

Víceméně omylem jsem se taky dostala do nákupního centra Stephen's Green, kde mě relativně dlouho zdržely hodiny, které jsem chtěla mít vyfocené snad ze všech stran. Uvnitř to bylo vážně moc pěkné, i když obchody za nic nestály. Docela mě překvapilo, že tam nebyl normální supermarket. Měla jsem strašnou žízeň a nemohla sehnat nic k pití.

Večer mě táta vzal do čtvrti Temple Bar. Je to něco jako město ve městě, úplně jiný svět. Všude jsou tuny lidí, hluk a pivo. Došli jsme si na večeři a potom chodili z baru do baru a poslouchali místní "umělce", kteří hráli provařené irské vypalovačky i modernější písničky. Nejvíc se nám líbilo v The Old Storehouse, který má dvě patra. Nevím, jestli je to pravidlem, ale při obou našich návštěvách se nahoře hrálo klasicky a dole moderně.

To je pro dnešek vše. Doufám, že se vám článek alespoň trošku líbil a příště se můžete těšit na fotky od moře a z hor okolo Dublinu. Mějte se krásně!

ANNA